Hlad není jen nepříjemný pocit, který někdy cítíme před jídlem. Je to především strašlivá pohroma, jíž každoročně padnou za oběť stovky tisíc lidí, zejména dětí. Ve světě nadbytku, ve kterém lidé vydávají vysoké částky za prostředky na hubnutí, je těžko představitelné, že pro miliony domácností je zajištění dostatečné stravy a pitné vody neřešitelným problémem. Dokonce prý množství potravin, které městský obyvatel vyhodí do odpadků, obsahuje v průměru tolik kalorií, kolik jeden Afričan potřebuje na 24 hodin, aby neumřel hlady. Hladem se rozumí nedostatečný příjem kalorií. Denní spotřeba dospělého člověka má činit alespoň 2 300 kalorií, při dostatečném a vyváženém přísunu potřebných živin, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a jiné potřebné látky ke zdravému žití. Zatímco v hospodářsky rozvinutých zemích denní spotřeba značně převyšuje 3 000 kalorií, jinde ve světě ani zdaleka nedosahuje 2 000 kalorií. Příčinou tohoto stavu je především stále se zvyšující nekontrolovatelný počet obyvatelstva v zemích s nepatrnými potravinovými zdroji, kde je zemědělská technika dosud na velmi nízké a podprůměrné úrovni. Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v minulém roce vzrostl počet hladovějících o 75 milionů. V současné době 925 miliónů lidí usíná každý večer o hladu, z toho je 300 miliónů dětí. To znamená, že se na světě dosyta najedí dva lidé ze tří. 6 miliónů dětí zemře každý rok na podvýživu před svými pátými narozeninami. Každý den umírá hladem 15 000 dětí. To znamená, že každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě. Akutní podvýživa v časném dětství je běžná v rozsáhlých oblastech severovýchodní Afriky (tzv. rohu Afriky), Sahelu a jižní Asie. Podvýživa souvisí s úmrtím 5 milionů dětí mladších 5 let ročně. V současné době hladoví v Africe desítky miliónů obyvatel a jejich počet se blíží až ke 100 miliónům. Desítky až statisíce z nich, ubohých a vyčerpaných umírají hladem a žízní. To je následek abnormálního sucha, které v posledních desetiletí trápí černý kontinent. Sucho je daleko větší než byly sucha v minulém desetiletí, snad vůbec nejhorším v tomto století. Nejvíce jsou postiženy státy v rohu Afriky – Etiopie, Súdán, Čad a především Somálsko, kde denně umírá více než 700 lidí a z toho jsou to nejčastěji děti a počet obětí hladomoru se stále zvyšuje. Katastrofální sucho ohrožuje bezprostředně životy více než 30-ti miliónů obyvatel Afriky v Angole, Lesovnu, Malawi, Mozambiku, Nambii, Svazijsku, Somálsku, Tanzánii, Zambii a Zimbabwe. Životy dalších 130-ti miliónů jsou ve vážném nebezpečí, sucho narušuje ekonomiky těchto zemí. Hlad a podvýživu řadíme mezi hlavní příčiny chudoby, negramotnosti, nemocnosti a úmrtnosti v rozvojových zemích. Pokud mají lidé hlad, těžko se dá zlepšovat jejich zdravotní stav. Není možné dát dětem kvalitní vzdělání, když jsou příliš zesláblé na to, aby byly schopné vnímat výklad učitele. Nemůžete chránit životní prostředí, když jsou lidé nuceni dobývat z vyčerpané půdy poslední zbytky úrody. A nemůžete přesvědčit farmáře, aby dali přednost kvalitě, když bojují o pouhé přežití. Hlad je totiž jak důsledkem, tak příčinou chudoby. Účinným přístupem, který zachraňuje životy těžce podvyživených dětí se v současnosti ukázali být terapeutické hotové potraviny, mléčné a arašídové pasty obohacené o potřebné vitamíny a další živiny důležité pro rychlé zotavení a zdravý růst. Tyto prostředky nepotřebují skladování v chladu ani žádnou další úpravu, jsou odolné proti bakteriálním, infekcím a umožňují tak většině dětí léčit se doma - dostupné jsou však zatím pouze zlomku z nich. Dalším prostředkem, který by v boji s podvýživou uspěl, je kojení během prvních šesti měsíců života dítěte, dodávání potřebných vitaminů a minerálů, prevence a léčba nemocí, osvěta v oblasti péče o dítě a stravovacích zvyklostí. Nejde ovšem pouze o ty nejviditelnější důsledky nedostatečné výživy: akutním problémem světa je i jednostranná strava, která neobsahuje všechny potřebné živiny, vitaminy a minerály. Například nedostatek jódu může způsobit vážné mentální a fyzické zaostávání, nedostatek železa nebezpečnou anémii nebo sníženou výkonnost, vážný deficit vitaminu A vede až ke slepotě a poškození imunitního systému, deficit kyseliny listové potom způsobuje nízkou porodní váhu nebo rozštěp páteře. Proto na velkém množství dětí, které kritický věk 5let přežijí, navíc podvýživa zanechává doživotní Kainovo znamení: nízký vzrůst, oslabený imunitní systém, snížený intelekt. Podvyživené děti jsou méně odolné vůči jakékoliv infekci, snáze umírají i na běžné dětské nemoci, jako jsou průjmy a respirační onemocnění. U dětí, které přežijí, sníží častá onemocnění jejich nutriční status a děti jsou uvězněny v uzavřeném kruhu častých nemocí, sníženého fyzického i mentálního růstu a schopností učit se.